GRL: cesta nocí do Drážďan [322 km]

Kvůli vedru vyjíždím z Prahy odpoledne, abych jel většinu trasy v noci. V Ústí se stmívá a ochlazuje, na trase nikdo moc nepřekáží, jede se výborně. Večeře na pumpě v Děčíně, kde obsluha všechny vyhazuje z prostor se sezením (...ale chodili jim tam lidi...). V sobotu večer je podél Labe živo - všude zaparkovaná obytná auta, lidé pokecávají venku či se ukládají k spánku, užívají si u řeky. Za Königsteinem si chci dát dvacet, ale lavička je blízko tratě, kde neustále jezdí těžké nákladní vlaky. U fabriky za Heidenau mám paradoxně větší klid, byť se ozývají industriální zvuky. Chvíli poležím, vypnu hlavu, ale nezaberu. Do Drážďan přijíždím ještě za tmy. Centrem se motají divné existence a já s nimi, protože hledám, kde bych mohl koupit něco s kofeinem. Neuspěju ani na nádraží, žádné automaty nebo otevřené občerstvení, ani jediné pítko na pěší zóně nefunguje. Inu Německo... Zpět do Děčína šlapu v těžkém absťáku, ale nějak to přežiju a po doplnění hladiny cukru a kofeinu se věci vracejí do normálu. Slušným tempem dojedu do Ústí a řeším, jestli pokračovat, nohy by to daly. Ale slunce už zase pere, dělají se tropy, proto raději končím, abych někde nepad do škarpy. To bych nerad.

navečer se blížím k Středohoří

na Střekov padá soumrak

v Labi je málo vody

Velké Březno

benzinka v Děčíně - místo na židlích se sedí na květináčích

noční Děčín

před půlnocí překračuji hranici neexistujícího státu

cesta do hlubin noci

Drážďany bez davů

Augustusbrücke

schloss Pilnitz za úsvitu

UFO u Heidenau

nová lávka v Děčíně