Bikepacking: Donau flow II. [437 km]

Z Regensburgu tentokrát proti proudu přes Kelheim, Ingolstadt, Donauwörth, Ulm a Sigmaringen k symbolickému prameni v Donaueschingenu ve třech dnech.

I. etapa: V Řezně najíždím na hezkou šotolinu podél Dunaje, což bude naprosto převládající typ povrchu, po kterém se budu celou trasu pohybovat. Ráno se jede dobře, není horko a slunce tolik nepálí. V Kelheimu výjezd k Befreiungshalle a pak příjemný sjezd lesem k přívozu u Weltenburgské soutězky. Při vystupování z pramice jsem sletěl do mělčin Dunaje i s kolem, neplánované osvěžení. Potom jedu hezkou kulturní krajinou přes Ingolstadt do Neuburgu, kde jsem všechno zapil lahváčem v tureckém imbissu [115 km].

II. etapa: Ráno rychlé kafe a koláč v pekárně a už šlapu z Neuburgu do přezdobeného Donauwörthu. Nad řekou ještě leží cáry mlhy, na březích pár lidí dospává včerejší noc. Další zastávka je v Günzburgu, který prý měli v oblibě Habsburkové. Taky se tu narodil Mengele. Pak už Ulm a jeho malebná Rybářská čtvrť, kde lze na všechny hrůzy světa rychle zapomenout. Jízda končí v Ehingenu, kde se nabízí hezký historický hotel za rozumný peníz [163 km].

III. etapa: Ráno je v Ehingenu nezvyklé klidné, obchody zavřené a to znamená jedno - svátek. Takže pojedu na junk food z benzínek a fastfoodů. Vyzdobenými vesnicemi procházejí katolická procesí, v nichž převládají lidé v hasičských uniformách, někde i v krojích. Hasiči vládnou německému venkovu, u nás taky. V Sigmaringenu se stavuji u zámku, kde byl internován Celine. Příliš velké, příliš pompézní. Mezi Mülheimem a Sigmaringenem se mladý Dunaj kroutí mezi bílými skalami v sevřených údolích, asi nejhezčí říční cyklotrasa co jsem kdy jel. Poblíž Immendigenu mizí řeka propadem do podzemí, malé řečiště je vyschlé. U symbolického pramene v Donaueschingenu cesta Dunaje začíná a ta moje končí [159 km].