Kapličky u Úštěku
Lidová pobožnost křížové cesty přetvořila kopce a návrší v symbolickou Kalvárii
Posvěcení krajiny je i jejím polidštěním, zkulturněním. To se nám předvádí v plné kráse na vrchu Ostré nedaleko Úštěku. I když je příroda Českého středohoří působivá sama o sobě, silueta dvou kaplí, rafinovaně umístěných na příhodném kopci, obohacuje její přirozenou krásu ještě o architektonickou dominantu. Až na místě zjistíme, že mezi dvěma kaplemi stojí v pozadí ještě třetí, menší kaple Božího Hrobu, která se už při pohledech z dálky tolik neuplatňuje, protože časem přišla o věžičku.
Působivý barokní koncept areálu doplňuje dominantně umístěné osové schodiště s podestami a sochařskou výzdobou, která je dnes torzem.
Nedávno se zjistilo, že dolní podesta je lehce mimo hlavní osu, což je zřejmé i z fotografie výše. Její osa směřuje ke kříži na vrchu Sedlo, na který kdysi putoval jezuita Bohuslav Balbín. Umění situování děl dokrajiny bylo velmi promyšlené, uvažovalo se tady o širších pohledových liniích a vazbách.
Kalvárie na Ostrém svou velkorysou koncepcí a působivostí zřejmě otevřela novou etapu budování kalvárských areálů a křížových cest ve zdejším kraji, hlavně v jeho nejsevernějších částech. U zrodu kalvárie na Ostrém jezuité z rezidence v nedalekých Liběšicích, podobně jako v jihočeském Římově. Autorství poutního areálu, založeného v letech 1704–1707, se připisuje italskému baroknímu architektovi Octaviánovi Broggiovi z Litoměřic.
Vedle pomyslné vazby na Bohuslava Balbína se jezuitský vliv projevil i netypickým zasvěcením symetrické dvojice dominantních protějškových kaplí (Nalezení a Povýšení svaté- ho Kříže), před nimiž stával krucifix, završující schodiště. Kaple měly zdůraznit úctu ke kříži jako nástroji Kristova umučení, jehož kult je pro jezuitské prostředí typický. Na psychologické spoluprožívání Ježíšova utrpení se jezuité velmi zaměřovali. Psychický prožitek symbolického putování s Ježíšem na místo jeho umučení umocňoval namáhavý výstup po schodišti, provázený expresivními sochami.
Zřejmě symbolizují tajemství Bolestného růžence a vrcholí dnes již zaniklou Kalvárií a kaplí Božího hrobu. Na to navazovaly další pobožnosti, které doplňovaly bohatou duchovní symboliku genia loci.
